Materiály z přednášky o úzkostech a depresích

V rámci Dne pro školu se dnes na jedné pražské střední škole konala přednáška o úzkostech a depresích. Protože je to dnes bohužel velmi časté téma, rozhodl jsem se dát všechny materiály volně k dispozici. Níže najdete jak prezentaci, tak doplňkové odkazy na další zdroje, včetně knih a linek pomoci.

Narcismus: prokletí samoty pro příliš dobré lidi

Když se řekne narcis, většina lidí si představí usmívajícího se člověka sedícího před zrcadlem kochajícího se vlastní krásou, který nic jiného nevnímá. Bohužel, nic není dále od pravdy. Narcismus, stejně jako v oné řecké báji, je prokletí. Bohužel jím netrpí jen dotyčný člověk, ale i jeho okolí. Neustálý tlak, perfekcionalismus, sebekritičnost, přecitlivělost na kritiku ostatních a hluboké osamění. Kdo jsou ve skutečnosti narcisové, a jak vypadá jejich osamělý svět?

Trauma: Příležitost nebo cejch na celý život?

Většina lidí si v životě zažije nejméně jedno trauma. V USA se odhaduje, že traumatem si projde aspoň jednou za život 9 lidí z 10. Pro spuštění traumatu někdy stačí i zlomek sekundy – dopravní nehoda, smrt blízkého člověka, znásilnění, nečekaný rozchod nebo zrada, diagnóza rakoviny či jiné vážné nemoci, zkrátka cokoliv, co ve vás vyvolá extrémní množství stresu ve velmi krátkém okamžiku. Trauma vás jednou pro vždy změní. Pro někoho se stane cejchem na celý život, někdo z něj ale může naopak pro svůj život vytěžit větší resilienci i sebevědomí. A jak to s traumatem máte vy?

#SexQnAs: Co je a není v sexu normální

Jsem normální, když mám rád(a) anální sex? Je v pořádku, když si při masturbaci představuju to či ono? Je v pořádku, že miluju sex v latexu? Že při sexu chci používat pouta? Že mám sexuální fantazie o znásilnění? A co láska k BDSM? Co je a není v sexu vlastně normální, kdo je a není „úchyl“ a proč existuje něco jako Deklarace o sexuální rozkoši?

#SexQnAs: Proč máme sex a proč bychom ho mít neměli

Sex je ústředním aspektem bytí člověka. Je pro nás zdrojem potěšení a pohody, a přispívá k celkovému naplnění a spokojenosti, jak ostatně praví Deklarace sexuálních práv. Proč je ale pro naše zdraví a život tak důležitý? Jaké vlastně plní funkce? Proč ne každá motivace k sexuálnímu chování je „zdravá“? A kdy nám sex může i uškodit?

Jak přežít koronavirus, po všech stránkách

Současná situace kolem koronaviru není pro řadu z nás vůbec lehká. Ze všech stran se na nás valí mnohdy až katastrofické zprávy ze světa i z domova, všichni hovoří o krizi a do toho všeho jsme nuceni trávit čas doma a mnozí z nás musí také nahrazovat učitele svým dětem. Jak tuhle situaci zvládnout a „nezbláznit se“ z ní? Co můžeme prostřednictvím psychiky udělat pro svou ochranu před koronavirem? A jak této situace využít pro to, aby nám bylo v životě líp?

O vnitřních démonech a lidech

„Každý máme své démony“ zní oblíbené klišé, na kterém je samozřejmě mnoho pravdy. Přemýšleli jste ale někdy, jací démoni jsou ti vaši, jak a kdy se projevují a jak s nimi můžete bojovat? Že žádné nemáte? A znáte ten pocit, kdy něco ve vás vás nutí dělat věci, které nechcete a kterých pak litujete. Když si zkrátka „nemůžete pomoct“? Vítejte ve světě vnitřních démonů…

Když přijde existenciální krize

Existenciální krize, stav, ve kterém si člověk klade otázku, zda jeho život má smysl, význam či hodnotu. Je to něco, čím si projde v životě každý z nás. Mnohdy víckrát za život, mnohdy už při dospívání a mnohdy velice úspěšně. Dokud netrvá moc dlouho a víme, jak se jí postavit, máme šanci hodně „vyhrát“. V opačném případě může jít doslova o život…

(Ne)snesitelná lehkost bytí

Lehkost, zdá se jako by se z našich životů postupně vytrácela. Pod tíhou každodennosti i neustálého přísunu často negativních zpráv ze všech koutů světa i oblastí lidského života tu najednou není. Jako by lehkost v nás umírala spolu s tím, jak se stáváme dospělí. Jak to je ale s lehkostí, kde ji nalézt a lze ji vůbec ztratit? A nestýská se vám v životě, vztahu či práci občas po lehkosti?

Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí

V průměru každých 6 hodin se v Česku zabije jeden člověk, ročně to dělá na 1500 lidí, kteří spáchají sebevraždu, tu vnější. Jednou pro vždy ukončí svůj život. Nalijme si však čistého vína – sebe, své pocity, svá přesvědčení, své hodnoty, své ideály, své naděje, svou sebelásku, za těch stejných šest hodin zabije mnohem mnohem víc lidí. A tak je možná na čase začít mluvit i o té druhé, „tiché“, sebevraždě, té kterou na sobě pácháme sami uvnitř.